Petr Sviták

Autor: Petr Sviták

Chemie bez (m)učení – recenze knihy

6. duben 2016 7:17

Chemie bez (m)učení Joela Levyho nám přináší základní souhrnné informace oboru chemie. Připomíná velké milníky její historie a největší osobnosti, které se zasadily o pokrok tohoto vědního oboru a její předchůdkyně alchymie.

.

Jak kniha postupně otevírá cestu minulostí a dobovými chemickými metodami a pokusy, je zároveň doprovázena souvisejícími fakty. Fakty a znalostmi, která jsou nezbytná pro ovládnutí chemie. Počínaje atomem, molekulou a hmotou, stejně jako její energií. Vysvětluje principy a podstatu chemických reakcí a vazeb, periodické tabulky nebo již pokročilejších metod jakými jsou například elektrolýza, či spektroskopie.

.

Stejně tak, je každý tematický úsek nebo profil osobnosti uzavřen procvičovací úlohou i s odpovědí a postupem výpočtu. Proto, pokud si čtenář chce ověřit, zdali porozuměl principu, je lepší si přečíst pouze zadání a poté provést kontrolu.

.

Kniha je dělena do pěti větších kapitol. Tou první je Chemie ve starověku, kde se řeší problematika využití ohně a s tím související metalurgie a pyrotechnologie. Objevují se zde poznatky z říše Egypta a jeho technologií, či Řecka s mysliteli jakými byli Thálés z Milétu,Démokritos, Hérón Alexandrijský se svým, přiznejme mu, prvním parním strojem a další. Stejně tak nám přibližuje poměrně zásadní bojové technologie Byzantské říše, díky které možná i dnes Evropa vypadá tak, jak ji známe. Následující kapitolaAlchymie a zrození chemické vědyzačíná na počátku našeho letopočtu, ovšem již napříč civilizacemi světa. Postupně se dostává do renesanční Evropy, k alchymii, a novým objevům, jakým byl například v odvětví pneumatické chemie Magdeburská koule, nebo metody titrace a problematika kyselin a zásad.

.

Třetí kapitola nás přivádí Na stopu prvků. Zde se z alchymistů stávají chemici vědci, jakými byli Lavoisier, Priestley anebo méně známý, o to plodnější Carl Scheele. Jelikož se má jednat o prvky, samostatnou kapitolu autor věnoval oxidu uhličitému, vodě, vodíku a domnělé látce flogistonu. Jelikož si věda ve svém rozmachu vyžadovala větší řád, tak přirozeně vznikala potřeba systematické terminologie a názvosloví.Čtvrtou kapitolu o Atomech a iontech ovládají atomové hmotnosti, moly, Avogadrova konstanta, ionty a chemické rovnice.

.

Poslední, a to kapitola pátá, je celá věnována Periodické tabulce prvků a to jak jejím předchůdkyním, tak jejímu objeviteli Mendělejevovi. Následně, jak šel pokrok, i radioaktivitě. Jelikož se v zásadě jedná o anorganickou chemii, v úplném závěru se dozvíme i něco málo o organické chemii a organických sloučeninách.

.

Nelze nekvitovat odkazy k tématům mezi kapitolami. Díky nim je velmi dobrá návaznost na postupně se nabalující klubko informací. Chemie bez (m)učení jistě učebnici chemie nenahradí, ovšem mladému chemikovi přinese informace vcelku praktické i dějepisné.

Publikace

Joel Levy,  Chemie bez (m)učení, ISBN 978-80-247-4126-0, Grada 2012