Antihmota odloučená sestra hmoty

12. únor 2014 11:13

Nejrůznější přírodovědci se vždy snažili hledat v přírodních zákonech symetrii. Paul Dirac tvrdil, že ke každé částici existuje její partner se stejnými vlastnostmi jako hmotnost či spin, ale s opačným elektrickým nábojem. Takže k částici by měla existovat nějaká antičástice (protičástice), tedy hmota a  antihmota?

Když se taková částice antihmoty potká s částicí hmoty, dojde k anihilaci. Hmota je zcela zničena a uvolní se veškerá vázaná energie. Pokud se takto setká více částic najednou, množství uvolněné energie je obrovské a to tak obrovské, že dosavadní vědecké poznání nedovoluje anihilaci řídit a tím i nějak využít ve prospěch lidstva. A pokud někdy tohoto poznání dosáhne, bude mít jiný hlavní problém, a to sehnat dostatek samotné antihmoty, která je k mání jen ve směšně malých množstvích, která vznikají jako výsledek vysokoenergetických experimentů, nebo je obsažena v kosmickém záření.

Dnes neznáme ani fakta, o tom že by někde ve vesmíru existovalo větší množství antihmoty, vesmír je veliký, není se tedy čemu divit. Pokud by však antihmota ve vesmíru skutečně nebyla ve větším množství, neplatí zákon symetrie. Zcela symetrický vesmír by nakonec neobsahoval vůbec žádnou hmotu, jen záření čisté energie. My tu však jsme, takže symetrie ve světě částic platí jen téměř dokonale. Existují odhady, že při vzniku vesmíru na každou miliardu částic antihmoty připadala miliarda a jedna částice hmoty. Tato drobná asymetrie, byla tím, čemu bychom měli vděčit za existenci? Více